Země původu: Siam (dnešní Thajsko) 

Klasifikace FIFE: Skupina IV - Siamské a orientální kočky  

Historie v kostce 

Až do roku 1949, kdy byla siamská kočka uznána FIFE, se historie thajské a siamské kočky shoduje. Poté se však chovatelé neshodli na tom, jak má vlastně siamská kočka vypadat – jedni byli pro udržení původního typu (jako dnešní thajská) a druzí chtěli, aby se plemeno ubíralo jiným směrem – ke kočkám s trojúhelníkovou hlavou, velkýma, výraznýma očima a štíhlejší postavou. Plemeno siamské kočky se uznalo jako druhá, štíhlejší forma, což se nelíbilo milovníkům prvního, robustnějšího typu, a tak se vydali svou cestou. Plemeno bylo FIFE uznáno až roku 2017 a i když je v České republice stále spíše vzácností, nabírá pomalu, ale jistě na popularitě.  

Povaha 

Stejně jako siamská kočka je i „thajka“ velmi inteligentní, upovídaná a potřebuje hodně kontaktu a pozornosti. Není vázaná na prostředí, ale na „svého“ člověka, tudíž ocení procházku na vodítku nebo různé výlety (jsou-li na to dobře zvyknuté od mala). Pokud jsou majitelé hodně vytížení, je lepší společnost ještě jedné thajské kočky. Je také třeba myslet na členité škrabadlo a rozmístit různý kočičí nábytek, protože thajská kočka je aktivní, hravá a ráda šplhá. 

Péče o srst 

Péči o srst tohoto plemene zpříjemňuje fakt, že thajská kočka má jemnou srst s minimem podsady. Stačí ji jednou za čas prokartáčovat. 

Zdraví 

I když jsou thajské kočky jsou odolnější a zdravější než siamské a orientální kočky, často se u nich může vyskytnout onemocnění očí (hlavně atrofie sítnice), rakovina a endokardiální fibroelastóza. Thajky jsou poměrně dlouhověké kočky.