Země původu: Velká Británie 

Klasifikace FCI 

Skupina 1: Ovčáčtí a honáčtí psi 
Sekce 1 -  Ovčáčtí psi 

Bez zkoušky z výkonu. 

Výška 

Psi: ideálně 37 cm 

Feny: ideálně 35,5 cm 

Povolená odchylka je ± 2,5 cm 

Historie v kostce 

Sheltie je plemeno utvářené od 17. století v drsném klimatu Shetlandských ostrovů. Původně však sheltie vzhledem, spíše než dlouhosrstou kolii, připomínali malou border kolii. Právě border kolii místní farmáři křížili s menšími ostrovními psy, protože potřebovali menšího ovčáckého psa, který bude odolný a přitom nenáročný. Počátkem 18. století se první sheltie dostali do Anglie a Skotska, kde se chovatelé nemohli dohodnout na sjednocení vzhledu plemene, proto dále pokračovali v křížení s jinými plemeny. Velký rozruch způsobilo rozhodnutí, že se plemeno (které nyní skutečně vypadalo jako malá dlouhosrstá kolie) bude jmenovat „shetlandská kolie“. Proto se poté rychle rozhodlo, že oficiální název plemene bude “shetlandský ovčák” neboli zkráceně “sheltie“. K nám byla první sheltie přivezena roku 1950, avšak první vrh byl až o deset let později po jedincích importovaných z Německa. 

Povaha 

Sheltie je ideální pes pro aktivní lidi, kteří nechtějí nebo nemohou mít velkého psa. Je veselá, dobře naladěná a velmi temperamentní. Je třeba jí zaměstnat jak fyzicky, tak psychicky. Výborně a ráda se učí. Její citlivá a něžná povaha vyžaduje jemné zacházení bez hrubosti či nátlaku. Nezapomínejte však na důslednost, sheltie dokáže využít každé příležitosti a „převeze“ vás, když se jí to bude hodit. Pokud je správně vedena, je z ní ideální rodinný pejsek, který se nezalekne ani sportu (často ji vidíme v agility, flyballu, ale i pasení nebo canicrossu), ani dlouhých výletů do přírody. Sheltie je velmi oddaná a naladěná na svého pána, proto není ráda sama a ideálně by byla kdekoliv tam, kde jsou její lidé. K cizím lidem se chová rezervovaně a jejich pozornost nevyhledává. Socializace by měla být důkladná, protože pokud se podcení, můžete mít snadno doma bázlivou sheltii. Sheltie bývají uštěkané, ale správnou výchovou je tato nežádoucí vlastnost dobře potlačena.  

Srst a zbarvení 

Na první pohled na sheltii zaujme její hustá a bohatá srst, kterou je třeba důkladně kartáčovat alespoň dvakrát do týdne. V době línání ideálně denně, abyste předešli chuchvalcům. Povolené zbravení sheltie je nejrozšířenější sable (zlatá), tricolor (dominantní barva je černá, znaky jsou bílé s hnědým tříslováním na hlavě), blue merle a bicolor (černobílá nebo merle bez tříslování). 

Zdraví 

Sheltie často trápí onemocnění očí; zejména na CEA (anomálii oka kolií), dědičnou kataraktu (šedý zákal) a PRA (progresivní atrofii sítnice). Dalším zdravotním problémem bývá přecitlivělost na látku Ivermectin – konkrétně jde o mutaci genu MDR1. Zejména u sportovních sheltií je třeba hlídat zdraví kloubů.  

Víte, že… 

Klasická, dlouhosrstá kolie se při šlechtění sheltie podílela jen minimálně, a to víceméně až v konečné fázi šlechtění, kdy „dodala“ finální, elegantní vzhled. Na šlechtění se nejvíce podíleli border kolie (hlavně ze začátku), špicovití, severští psi a kavalír king charles španělé.