Země původu: USA 

 Klasifikace FIFE 

 Kategorie II: Polodlouhosrsté kočky  

 Historie v kostce 

 Když se roku 1987 v americkém městě Bozeman   do útulku dostala koťata, jedna kočka byla něčím   jiná – měla totiž kadeřavou srst a vzbudila mezi zaměstnanci útulku velký zájem. Kočka byla pojmenovaná Miss DiPesto a vzbudila také zájem chovatele perských koček Jeriho Newmana, který se začal o původ kočky zajímat. Miss DiPesto pocházela z vrhu po standardní, krátkosrsté kočce a její sourozenci měli také nijak zvláštní, krátkou srst. Jeri se Miss DiPesto ujal spojil ji s černým perským kocourem a vida – tři koťata ze šesti se narodila s kudrnatou srstí. Jak tedy asi můžete tušit, tato mutace vznikla zcela přirozeně. V dalším šlechtění se objevila další plemena, třeba jako americká krátkosrstá, britská nebo perská. FIFE selkirk rexe uznala roku 2017 jako dlouhosrstou a krátkosrstou variantu. Perské a britské kočky jsou povolené v chovu selkirka dodnes. Zatím je toto plemeno nejvíce rozšířené a oblíbené v USA, svou cestu k evropským chovatelům si zatím postupně hledá.  

Povaha 

Selkirk rex je přátelská, klidná a velmi mazlivá kočka, která si kontakt se svým člověkem ráda i vynucuje. Sice nepatří mezi nejaktivnější kočky, ale úplný povaleč to také není – řekněme, že jde o příjemně temperamentní a nekomplikovanou kočku.   

Péče o srst 

Srst selkirků je kadeřavá, hustá a hebká na dotek. Ani krátkosrstá, ani dlouhosrstá varianta by se neměli kartáčovat příliš často, aby se tato jedinečná srst nepoškodila. 

Zdraví 

Srst typu „rex“ není spojena s genetickými onemocněními, proto se u plemene nevyskytují žádná jiná onemocnění, se kterými bychom se nesetkali u jiných plemen. Selkirk rex je navíc dlouhověké plemeno – dožít se může až patnácti let.