Země původu

Jižní Afrika (konkrétně Rhodesie, což je dnešní Zimbabwe) 

Klasifikace FCI 

Skupina 6: Honiči, barváři a příbuzná plemena 
Sekce 3 - příbuzná plemena 
Bez zkoušky z výkonu. 

Výška 

Psi: 63 – 69 cm; Feny: 61 – 66 cm 

Historie v kostce 

Psi, kteří se vyznačovali pruhem srsti rostoucím v protisměru byli popsaní již v 15. století na území Rhodesie, což je dnešní Zimbabwe. Choval je kmen Hotentotů jako ceněné lovecké, hlídací, ale i jako společenské psy. Tito psi pracovali ve smečkách a měli za úkol zadržet zvěř (nejčastěji ale právě lvy) do příchodu lovců, nikdy však, jak je někdy chybně uváděno, nesloužili přímo k lovu jako takovému. S příchodem evropských přistěhovalců do Afriky přibývalo také psů, které sebou přivezli. Tito psi se křížili právě s loveckými psy Hotentotů. Šlo především o psy dogovitého typu a chrty a díky tomuto křížení vznikl ridgeback jakého dnes známe. Do oblasti Matebelelan (jihozápadní Zimbabwe) se roku 1910 přistěhoval Francis Richard Barnes, který založil chovatelskou stanici Eskdale Ridgebacks (měl fenu Judy a psa Dinga), nicméně dospěl k tomu, že je třeba ridgebacky sjednotit po barevné a velikostní stránce. A tak z jeho pera vznikl roku 1922 první standard plemene. F. R. Barnes se stal také prezidentem vůbec prvního Klubu rhodéského ridgebacka. K nám se první ridgebackové dostali až poměrně pozdě a to roku 1987.  

Povaha 

Rhodéský ridgeback je hrdé, sebevědomé, inteligentní a oddané zvíře, které si umí postavit hlavu a být značně paličatý. Má však citlivou povahu. Toto plemeno se hodí pro lidi s chladnou hlavou a pochopením, tvrdost a nátlak nemá v jejich výchově co dělat. Ridgeback je pes, který miluje pohyb, proto není vhodný pro pohodlné lidi a ani hodinovou vycházkou denně se mu nezavděčíte. Výborně se hodí na canicross, coursing nebo dlouhé vycházky do přírody a zvládne také na vyjížďce držet krok s koněm. Uplatní se i v loveckém výcviku, zejména na černou zvěř. Svému pánu potřebuje být stále na blízku a ideálně v těsném kontaktu, proto se může vyskytnout problém se separační úzkostí, proto je důležité na samotu štěně zvykat již pár dní po příchodu do nového domova. Cizích si nevšímá nebo je vůči nim odtažitý, pokud je však třeba, dokáže zasáhnout a své lidi nebo svěřený majetek ochránit – ostatně, hlídání a obranu má po svých předcích v krvi.  

Srst a zbarvení 

Srst rhodéského ridgebacka je hustá, jemná a péče o ní není složitá; postačí jednou za čas projet gumovým a jemným štětinovým kartáčem. Barva může být od světle pšeničné až červeně pšeničnou. Tlama i uši mohou být tmavé. Zejména v Německu je velmi módní barvou mahagonová, která ale není dle standardu žádoucí. 

Zdraví 

Jde o celkově robustní plemeno, které nemá predispozice k dědičným onemocněním. Vzhledem jeho velikosti je třeba ohlídat výskyt dysplazie kyčelního a loketního kloubu a ojedinělá není ani torze žaludku. V zimě je třeba zabránit prochladnutí, na které je ridgeback náchylnější (jak doma, tak venku).