Torze žaludku u psa a jak jí předejít
10 min. čtení
Váš košík je prázdný
Nevíte si rady s výběrem? Poradíme vám
V životě každého psa může nastat situace, kdy bude potřeba mu poskytnout první pomoc. Obzvlášť máte-li akčního psa, se kterým jste často v přírodě. Stane se to ani nevíte jak – sedřená tlapka, přehřátí nebo dokonce uštknutí hadem. Jak se však v takové situaci zachovat a jak postupovat?
Samozřejmě nejlepší je prevence různých zranění a úrazů než pak řešit takovou hrůznou situaci. Je ale třeba vědět, jak psovi pomoci, než se dostane k veterináři. Často jde o minuty. Nejlépe svého psa zná jeho majitel. Proto byste měli poznat, když se psem není něco v pořádku. Obecně mezi nejčastější signály toho, že se něco děje, patří například:
V případě, že se pes ocitne v situaci, kdy potřebuje první pomoc, je třeba abyste dodrželi tato 3 zásady:
víme, že toto se snadněji píše, než udělá, ale je to skutečně tak. Vaše rozpoložení se přenáší na psa a pes v bolestech ve stresu bude hledat oporu právě ve vás, pokud ucítí nejistotu stres ve vás, situaci to opravdu nepomůže, naopak.
S jejím postupem vám může poradit veterinář po telefonu. V případě, že je pes ohrožený na životě nebo v případě, kdy váš zásah nepomůže, volejte okamžitě veterináře.
Ideálně veterinární ambulanci nebo pohotovost, abyste měli jistotu, že pokud se něco stane třeba v noci, na veterině někdo bude. Pokud jedete na výlet či dovolenou, je dobré mít přehled o veterinárních ordinacích v okolí. Doporučujeme mít čísla alespoň na dva nebo tři veterináře, pokud byste se prvnímu nedovolali.
Zraněný pes je ve velkém stresu. Neví, co se děje a může mít velké bolesti. I u vlastního psa můžete čekat jiné reakce než obvykle, proto buďte obezřetní. Na cizí psi nikdy nesahejte.
Co nejopatrněji a úplně minimálně. Doporučujeme trénovat manipulaci se psem již od jeho štěněcího věku a pouze pozitivní metodou, aby pes nebyl ještě ve větším stresu a spojil si to s něčím příjemným. Znáte to – těžce na cvičišti, lehce na bojišti. Vám v případě potřeby ulehčí spoustu stresu a práce. A nejen vám. Veterinář potřebuje co nejdříve případně začít se záchranou psa, ne se s ním „prát“ v ordinaci, aby ho vůbec mohl prohlédnout.
Je třeba pejska naučit nechat si například kamkoliv sáhnout, v klidu zvládnout ležet na boku, nechat si podržet tlapku, zvyknout ho na přenášení (v případě obřího plemene trénovat přenášení ve více lidech), nechat si v klidu zafixovat tlamu, nechat se dotýkat od cizí osoby nebo píchnout injekci.
Resuscitace zahrnuje uvolnění dýchacích cest, zajištění dýchání a zajištění krevního oběhu. Dýchací cesty uvolníte tak, ž
e psovi narovnáte hlavu, krk, vytáhnete jazyk a vyčistíte tlamu od zvratků nebo zbytků krmiva.
Zdravý pes má tep 60–120 tepů za minutu, přičemž štěňata a malí psy mají vyšší tepovou frekvenci než velká plemena.
Počet vdechů za normálních okolností je 10 – 30.
Pokud jsou dásně a jazyk modré, má pes nedostatek kyslíku. Umělé dýchání se provádí ne do tlamy, ale do nosu, resp. do nozder. Vdechujte rovnoměrně do obou nozder a přibližně po 3 vteřinách a pohlídejte si, aby vzduch neunikal přes tlamu zase ven (přes pysky). Průběžně sledujte, zda pes nezačal dýchat sám.
Pokud pes nemá žádnou srdeční činnost, je nutné začít s masáží srdce. To je velmi důležité, protože pokud je činnost srdce slabší a vy začnete s jeho masáží, může se srdce zastavit úplně. U malý psů provádějte otevřenou dlaní, u těch větších oběma rukama. Tlak musí být rovnoměrný, u menších psů cca 140 stlačení za minutu a u větších 90.
Na následujících řádcích najdete nejčastější situace nebo zranění psa, při kterých je na místě vědět, co máte dělat, abyste svému psu zachránili život:
10 min. čtení
10 min. čtení
10 min. čtení