Zvažujeme psího kamaráda

• Máte dostatek času a financí, abyste si mohli psa pořídit? Pes potřebuje pravidelné vycházky a v závislosti na plemeni také adekvátní psychické a fyzické zaměstnání. Náklady spojené s vlastnictvím psa jsou nejen pravidelné, ale také se mohou objevit i ty jednorázové, např. v případě onemocnění.
• Výběr plemene je jedna z nejdůležitějších otázek, které si budete muset položit. Jaké plemeno bude vyhovovat vašemu životnímu stylu? Hledáte sportovní plemeno, nebo spíše pejska k pomazlení na gauči u televize? Chcete hlídacího psa, nebo spíše psa, který bude kamarád s každým? Hledáte rodinného psa vhodného k dětem?
• Kde štěně vybrat? Chcete-li pejska daného plemene, zvolte chovatelskou stanici, kde se prodávají štěňátka s průkazem původu. Doporučit ji může poradce chovu vybraného plemene. V případě, že na čistokrevnosti nelpíte, je vhodnou volbou výběr psa z útulku. Jedné psí dušičce bez domova změníte celý svět. V útulku na svou šanci čekají většinou dospělí a starší psi kříženců, nicméně narazíte také na štěňata.
• Kdo bude hlídat psa v případě dovolené? V dnešní době existují kvalitní psí hotely, které se o psa postarají, nebo ho můžete svěřit někomu z rodiny, případně někomu spolehlivému z okruhu přátel.
• Kde pes bude bydlet? V případě, že máte byt, tak je to jasné. Pokud máte domek se zahradou, tak si musíte ujasnit, zda bude pes ubytován venku, nebo s vámi doma. Při permanentním pobytu venku je třeba zahradu tomu přizpůsobit. Místa, na která si nepřejete, aby měl pes přístup, ohraďte plůtkem nebo mu znepřístupněte určitou část zahrady.

Před pořízením

Než si pro štěně pojedeme, musíme se na něj připravit. Projděte si byt nebo zahradu očima malého zvídavého štěněte a berte v potaz potenciální nebezpečí, které se mu může přihodit. Jde hlavně o zajištění kabelů, balkonu, toxických látek, pro psa jedovatých rostlin nebo míst, ze kterých štěně může spadnout. Cennosti si uschovejte mimo dosah psa, mohli byste být nepříjemně překvapeni poté, co je štěně najde. Dětem vysvětlete, aby psa nerušily, když spí nebo ho jinak neprovokovaly. Nikdy nenechávejte psa s dítětem/dětmi o samotě!

K základní výbavě patří:

• krmivo (granule, konzervy – zpočátku se držíme stejné značky, kterou krmil chovatel, následně můžeme postupně přejít na jinou)
• miska na krmivo a na vodu
• pelíšek
• ohrádka, zábrana do dveří nebo prostorná klec – vymezí štěněti prostor během vaší nepřítomnosti
• kleštičky na drápky
• kartáč na srst  – podle typu srsti
• šampon
• hračky – adekvátní velikosti štěněte
• antiparazitika
• přepravka – v ní si štěně již přivezeme, poté ji budeme potřebovat např. na cestu na veterinu
• bezpečný kotec a do něj boudu, nejlépe s předsíňkou

První dny

Konečně nastal ten den, na který jste se těšili. Dnes si pojedete pro svého budoucího nejlepšího přítele. Nyní už je na vás, jak si s celou situací poradíte. Se štěňátkem byste měli být minimálně týden doma. Optimální je vzít si dovolenou na dva týdny, při které budete postupně učit štěně být samo doma a začnete ho socializovat. Štěně bude najednou odtrženo od své matky, sourozenců a z prostředí, které tak důvěrně zná, proto mu start do nového života udělejte co nejpříjemnější.

• Postupně mu vše ukazujte, nejprve jeho místo, poté postupně celý byt, dům nebo zahradu. Je dobré, když vám chovatel dá s sebou například deku, ze které ucítí svou původní smečku a bude ho to uklidňovat. Od začátku buďte ve všem důslední. Se štěňátkem se v posteli spí moc dobře, ale čtyřicetikilovému psovi pak už těžko vysvětlíte, že ho v posteli nechcete, protože zabírá moc místa a vadí vám všudypřítomné chlupy…
• Od začátku na pejska volejte jeho jménem, vesele, povzbudivě a když k vám přiběhne, odměňte. Odměňujte ho za každý, byť nepatrný úspěch, to neplatí jen pro přivolání.
• Od prvního dne učte psa čistotnosti. Vezměte ho ven pokaždé, když se vzbudí nebo po krmení. Po vykonání potřeby intenzivně chvalte.
•  Od druhého dne můžete štěně začít učit povely ke mně, sedni, lehni atd. Pamatujte, pes se v tomto věku učí velmi rychle, ale neudrží dlouho pozornost (cca 5 minut maximálně).
• Po pár dnech postupně nechávejte štěně samotné. Nejprve přejděte do jiné místnosti, poté můžete vyjít ze dveří a v případě úspěchu pokračujte dál a intervaly prodlužujte. Skvělým pomocníkem je klec, na kterou když štěně trpělivě a důsledně naučíte, tak ji bude mít jako svůj útulný domeček a bezpečný úkryt.
• Během prvního týdne navštivte veterináře. Ten štěně prohlédne a dohodne se s vámi na dalším očkování a odčervení.

Na co si dát pozor?

Do 16. týdne je nejlepší doba pro seznámení štěněte se vším, s čím se v budoucnu setká. Říká se tomu socializace. Ta obnáší kontakt s lidmi, psy, jízdu v různých dopravních prostředcích, různé hluky, pachy, povrchy, zkrátka ho vystavíme všem situacím, kterým bude muset v budoucnu čelit.

Štěně by mělo nasbírat pouze pozitivní zkušenosti, nikdy ho do ničeho nenutíme, ale jsme mu klidným a sebejistým vzorem ve všech situacích. Každou negativní zkušenost si štěně zapamatuje a v budoucnu by se Vám to mohlo vymstít. Proto např. seznamujeme pouze s přátelskými a hodnými psy, kteří jsou správně socializováni, vždy pod naším dozorem. Jakmile máme pocit, že se kontakt strhl v příliš divokou hru nebo jedno štěně utlačuje druhé, okamžitě zakročíme a hru ukončíme.

Štěně seznamujeme například s:

• jeho výbavou – náhubek, postroj, obojek, vodítko, přepravku, klec
• lidmi – vysokými, s vousy, dlouhými vlasy, staršími lidmi, dětmi, o berlích, na vozíku
• různými zvířaty – psi, kočky, ostatní domácí zvířata, koně, hospodářská zvířata
• povrchy, materiály – písek, štěrk, voda, skleněné podlahy
• návštěvou různých míst – nákupní střediska, zoologická zahrada, nádraží, sraz automobilů či motorek, poutě, jízda autem, vlakem, autobusem
• zvuky – domácí spotřebiče (vysavač, pračka, mixér...), nářadí (vrtačka, zvuk kladiva),  ohňostroj, petardy, motorky, letadla, traktor, kombajn – zde se zkrátka meze nekladou