Rhodéský ridgeback
5 min. čtení
Váš košík je prázdný
Nevíte si rady s výběrem? Poradíme vám
Tento malý pejsek je nejmenší z rodiny špiců. Ačkoliv vypadá jako pes do kabelky nebo plyšový medvídek, nenechte se zmást. Trpasličí špic je parťák pro každou akci a legraci.
Německo
Skupina 5: Špicové a primitivní plemena
Sekce 4 - Evropští špicové
18 – 22 cm; 2 – 3,5 kg
Špicové obecně patří mezi nejstarší evropská plemena psů. Jejich přímým předkem je pes rašelinný, který pochází z doby kamenné. Dnešní trpasličí špic pochází z Pomořanska, což je oblast na pomezí Německa a Polska. Malí špicové byli velmi oblíbení u šlechty jako luxusní mazlíčci. Do Velké Británie se dostali v 18. století jako dar pro královnu Charlottu. Z Itálie si pak královna Viktorie přivezla oranžového špice a pokračovala tak v dalším rozvoji plemene v Anglii, neboť byla vášnivou chovatelkou a své psy také vystavovala. Roku 1892 sklidil trpasličí špic Dick nevídaný úspěch na výstavě v New Yorku a právě USA, společně s Anglií, se o dnešní podobu trpasličího špice zasloužili nejvíce. Mezinárodní kynologická organizace (FCI) řadí trpasličího špice do skupiny špiců. Od těch se však tento trpaslík liší klínovitým tvarem hlavy, kratším čenichem a silnějšími končetinami. Pravděpodobně proto ho Americký kennel klub (AKC) a Kanadský kennel klub (CKC) uznává plemeno jako samostatné pod názvem pomeranian (právě díky jeho původu z Pomořanska).
Ač malý vzrůstem, velký charakterem. Tak by se dala shrnout povaha tohoto stále dobře naladěného psa. Jako správný špic je inteligentní, sebevědomý, aktivní a ostražitý. Děje-li se něco v jeho okolí, ohlásí to štěkotem, má silný hlídací pud, ale nejraději tráví čas se svým majitelem a je jedno zda je to doma nebo v práci. Díky svému charakteru, velikosti a absenci loveckého pudu je vhodný pro začátečníky a je velmi vhodný také jako pes pro život ve městě. Jeho učenlivost z něj činí ideálního parťáka na různé psí triky. Nevýhodou pro někoho může být jeho uštěkanost a náročnější péče o srst.
Srst je jedním z poznávacích znaků plemene, neboť je hustá a na krku tvoří typický límec. Jednou za týden, ideálně však dvakrát týdně, je nutné srst důkladně pročesat, chovatelé doporučují pročesávat proti směru růstu srsti, aby byla nadýchaná a odstávala. Trpasličí špic se vyskytuje v barvě oranžové, sobolí, modré, černé, krémové, bílé nebo hnědé, nicméně setkat se můžeme s kombinacemi uvedených barev.
U trpasličích špiců se nejčastěji setkáme s luxací pately a hypoglykémií. Hojně se u nich také vyskytuje zvýšená tvorba zubního plaku a kamene. Nezřídka se také objeví alopecie a pozor bychom si měli dát také na překrmování.
Mezi slavné osobnosti, které vlastnili trpasličího špice patřil například sochař a malíř Michelangelo. Jeho špic lehával na saténovém polštářku, zatímco Michelangelo maloval Sixtinskou kapli. Mezi další, neméně známá jména, patří Martin Luther, Charles Darwin, Frédéric Chopin, Sir Isaac Newton, Harry Houdini nebo W.A. Mozart, který svému trpasličímu špicovi Pimperlovi věnoval dokonce i jednu ze svých árií.