SuperZoo

Konejšivé signály psů

Konejšivé signály je něco, co by měl znát každý majitel psa. Nejen pro upevnění vzájemného pouta, ale i pro zajištění pohody svého kamaráda. Pojďme si říct, co to vlastně konejšivé signály jsou a proč jsou to tak důležité.

Co jsou to konejšivé signály? 

Konejšivé signály jsou způsob psí komunikace pro uklidnění situace (“konejšení), předejití konfliktu nebo dokonce agresivní reakce. Těmito signály pes uklidňuje buď sebe nebo své okolí. Tento jev popsala norská cvičitelka psů Turid Rugaas, která se tomuto chování začala podrobně věnovat a sestavila jeho možné využití při každodenním životě se psem (zejména při výchově a výcviku psa). 

Naučte se číst řeč těla psa 

Psi s námi komunikují prakticky pořád. Jakmile se naučíte rozeznávat konejšivé signály psů zapadne vám pomyslný dílek do skládačky. Proč? Zjistíte, že pes vám říká mnoho věcí, zejména tehdy, kdy mu něco není příjemné. Navíc proniknete hlouběji do té úžasné psí duše. Mezi nejčastější signály, které naši psi vysílají patří třeba: 

  • olizování (olíznutí čumáku směrem nahoru)  
  • zívání 
  • odvrácení zraku (pootočení hlavy) 
  • pomalé obcházení, zamrznutí 
  • ulehnutí psa na zem (břicho přitisknuté k zemi) 

Jak spolu psi komunikují  

Konejšivé signály psi používají opravdu často. Tím, že se naučíte je poznávat můžete předcházet situacím, které jsou pro psa nepříjemné a mohou mít dokonce fatální následky. Zdá se vám to přehnané? Často totiž můžete vidět video, kdy se malé dítě dobývá na psa a zkrátka mu nedá pokoj. Pro lidi okolo zábava. Pro psa pravděpodobně nejistota a možná i  stres. Bohužel, někteří psi nedokáží v klidu odejít a místo toho zaútočí. A stačilo by tak málo. Znát řeč a chování svého psa, úplně ideálně ho do takové situace nedostávat. Psi používají konějšivé signály hlavně když se potkají (nejčastěji se snaží pomalu jiného psa obejít, olizují se a odvrací pohled) nebo když majitel hladí svého psa po hlavě a jemu to není úplně příjemné. Některým psům vadí i intenzivní zírání do očí nebo fotografování (fotoaparát či telefon vnímají jako upřený zrak a reagují na to olizováním, odvracováním pohledu či přivíráním nebo mrkáním očí). 

Co říci na závěr? Snad jen to, abychom si jako majitelé více všímali toho, jak s námi psi komunikují, více jim naslouchali a vnímali, kdy nám pes “říká”, že se necítí komfortně nebo je ve stresující situaci. Doby, kdy se lidé domnívali, že psi mají velmi omezené a jednoduché komunikační schopnosti jsou naštěstí pryč. Pojďme si tedy ten svět s našimi věrnými přáteli udělat hezčí. 


Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál!

Další články Společný čas se psem