Co byste měli o zebřičkách vědět 

Zebřičky poznáte podle nápadného, výrazně oranžového zobáčku a peří zbarveného do kombinace barvy skořice, mramoru či červenohnědé. Na hlavičce si můžete všimnout černých „slzných“ proužků pod očima a u zobáčku. Samečka od samičky lze, na rozdíl od chůviček, poznat velmi snadno – obvykle jsou šedí, mají oranžové skvrny na bocích s krásným bílým tečkováním. Od zobáčku dolů mají černobílé zebrovaní a na prsou černou kresbu tzv. podkovu. Bříško je bílé. Existuje ale mnoho barevných mutací, takže nejlépe samečka poznáte podle zpěvu a skvrn na lících. Samičky bývají šedé s bílým bříškem a slznými proužky. Zobáček mají také výrazný, ale světlejší než samci.  

Zebřičky nedoporučujeme chovat po jedné, neboť samotná zebřička bude velmi strádat. Šťastné budou alespoň ve dvou. Ideální je chov v hejnu společně s dalšími druhy z řádu astrildovitých, například chůvičkami či rýžovníky. Jelikož nejsou příliš náročné, můžete je mít celoročně ve venkovní voliéře, ale hodí se i do klece do bytu. Když mají dobré podmínky, mohou se dožít až 6 let.  

Jak by měla vypadat ubikace 

Pokud se rozhodnete zebřičky chovat doma v kleci, pak by pro jeden pár měla být velká alespoň 40 x 40 x 40 cm, větší je ale vždycky lepší. Jako podestýlku můžete použít obyčejné noviny, nebo písečné pláty pro ptáky. Dobrý je také speciální ptačí stelivo. Podestýlku je ale potřeba často měnit, aby klec nezapáchala a nemnožily se v ní bakterie.  

Dále v kleci, či venkovní voliéře nesmí chybět pítko, krmítko, miska s gritem, sépiová kost, hnízdo nebo koupelna. Zebřičky se totiž rády koupou a pravidelná koupel jim pomáhá udržet se ve zdraví. Je ale důležité pitnou vodu a vodu v koupelně každý den měnit. Pokud zebřičky chováte venku, nezapomeňte jim poskytnout zastřešený koutek, kam se mohou schovat před deštěm a větrem.  

Jelikož zebřičky milují přírodní materiály, uděláte jim velkou radost, pokud do klece či voliéry umístíte velké množství větví ovocných stromů, na kterých mohou posedávat a poskakovat. Jak jsme již zmínili v úvodu, jsou to velmi aktivní ptáci a díky členitosti kleci se přes den dobře zabaví.  

Krmení 

Základem potravy pro zebřičky jsou kvalitní krmné směsi určené pro drobné exoty. Směsi ale každý den doplňte i miskou s nakrájeným čerstvým ovocem či zeleninou a v létě zeleným krmivem (ptačinec žabinec, pampeliška, zahradní bylinky…).  

Vhodným ovocem jsou například jablka, meruňky, rybíz, třešně či hrozny, jako zeleninu nabídněte třeba okurku, mrkev či salát. Je důležité, abyste hned nezkonzumované ovoce či zeleninu odstraňovali. V době hnízdění zebřičky potřebují více živin, proto jim ještě navíc podávejte vaječnou směs či míchanici a naklíčená semena. Nezapomínejte také na sépiovou kost. Čas od času jim můžete dopřát i nějaký pamlsek v podobě klasu senegalského prosa.  

Hnízdění 

Pokud chcete zebřičkám dopřát mladé, musí mít na hnízdění vhodné podmínky. Venkovní teplota nesmí být nižší než 15 °C a také musí mít dostatek materiálu na stavbu hnízda. Jako materiál jim můžete poskytnout noviny, natrhané ubrousky nebo jemné seno.  

Samičky obvykle nakladou 4–6 vajec, na jejichž sezení se oba rodiče střídají. Mláďata se začínají líhnout po 12–14 dnech a jsou po 20 dní plně závislá na péči rodičů. Teprve potom poprvé vylétnou z hnízda, kam se ještě pár dní vracejí.  Ujistěte se, že do klece dáváte dostatek potravy pro rodiče i mláďata.