Co byste měli vědět o neofémě modrohlavé 

Neofémy jsou fyzicky uzpůsobené na pobyt v teplých a suchých oblastech, kde často nemají po několik dní přístup k pitné vodě. Naučily se ji tak přijímat jen z potravy. Obvykle žijí ve stabilních párech a proto nedoporučujeme chov více párů na jednom prostoru. Můžete je ale chovat společně i s jinými ptáky, například korelami, astrildy, křepelkami, holoubky či kanáry a v případě, že jim dopřejete opravdu velkou voliéru, dobře se snáší i s velkými australskými papoušky jako jsou nádherní, horští či alexandrini.  

Tito papoušci dorůstají do velikosti až 21 cm a jsou obdivováni pro své zbarvení. Samečci mají obvykle modrý obličej, žluté bříško, rudou hruď a zelená záda. Samičky jsou jim podobné, avšak postrádají červené zbarvení na hrudi, proto je u těchto papoušků snadné rozlišit pohlaví. Díky jejich popularitě již existuje mnoho barevných mutací. Pro všechny druhy neofém je však typický velmi malý zobáček směřující směrem dolů. Tím se na první pohled odlišují od jiných podobně barevných papoušků.  

Kromě atraktivního vzhledu jsou neofémy u chovatelů oblíbené především pro jejich mírnou a přátelskou povahu. Jsou velmi hravé a zvídavé, ale přitom nejsou hlučné. Projevují se pouze tichým cvrlikáním. Na chov nejsou příliš náročné, avšak problematické jsou z pohledu zdraví. Neboť jsou náchylní na červivost. Mohou se však dožít zhruba 10–12 let.  

Jak by měla vypadat klec

Jeden pár neofém můžete klidně chovat ve větší kleci (alespoň 150 x 60 x 90 cm), nejlepší je ale pořídit prostornou voliéru kombinovanou s krytým přístřeškem. Neofémy je možné chovat venku po celý rok, ale je velmi důležité, aby měly k dispozici suchý, dobře izolovaný, ideálně zděný úkryt.  

V ubikaci by neměla chybět vhodná podestýlka (například bukové štěpy - platí pro chov v kleci) krmítko, větvičky či bidýlka na denní posedávání, budky, napáječka a miska s vodou či koupelna. Neofémy se totiž rády koupou. Chybět by neměl grit pro lepší trávení a sépiová kost.  

Krmení 

Základem potravy pro neofémy jsou krmné směsi obsahující proso, lesknici, oves, slunečnici, len, kardi, niger a semenec. Doplnit je můžete také nakrájeným jablkem, bobulemi (šípky, jeřabiny, rybíz, …), strouhanou mrkví a červenou řepou. Dále mají moc rády zelené krmivo, hlavně nezralé klásky travin a obilnin, květy a nezralá semínka pampelišky.  

Jako doplněk stravy podávejte mladé větvičky na okus a minerální přísady v podobě gritu, sépiové kosti či vaječných skořápek. V době hnízdění je nutné neofémám dopřát také vaječnou míchanici a naklíčené zrní.  

Hnízdění 

K hnízdění dochází zpravidla v dubnu až květnu a papoušci k němu potřebují mít ve voliéře budky, na jejichž dno jsme umístili vrstvu navlhčených hoblin. Jakmile se pár rozhodne pro vhodnou budku, samička každý druhý den klade jedno vajíčko. Celkem jich naklade 4–6. Potom je sama zahřívá 18–24 dní. Mláďata budku opouští už za 4–5 týdnů. Sameček je krmí ještě další 2 týdny. Osamostatněná mláďata je dobré z voliéry přesunout jinam, aby jim sameček neublížil.