Co byste měli o křečíkovi vědět 

Křečík džungarský pochází z Asie a oblasti ruské Sibiře, kde žije v pouštích, tundrách a stepích. Je to noční zvíře, takže počítejte s tím, že aktivní bude především ve večerních hodinách. Jeho typické zabarvení je šedé až hnědé, s výrazným černým pruhem táhnoucím se od hlavy až k ocásku. Vyšlechtěn byl ale také do safírové, bílé a merle.  

Tělo křečíka obvykle dorůstá do velikosti 11–16 mm, ocásek měří až 15 mm. V zajetí se může dožít až tří let. Oproti jiným druhům křečků je křečík džungarský společenský a můžete jej chovat ve skupině. To je pro něj přirozené. Nejlepší kombinací jsou dva samečci (z jednoho vrhu) či dvě samičky (sestry). Křečci jsou velice plodní, proto nedoporučujeme chovat samce se samicemi! Zvláštností tohoto druhu je, že samečci pomáhají samičkám při porodu a starají se o mláďata.  

Ubikace 

Křečíky chováme v kleci nebo dobře větraném teráriu o minimální velikosti 60x30x30 cm, avšak platí pravidlo, že čím více prostoru křečíkovi dopřejete, tím bude šťastnější. Dejte také pozor, aby rozestupy mezi dráty klece nebyly větší než 0,5 cm. U terárií zaniká možnost šplhání po mřížích, takže je potřeba instalovat vhodné větve na šplhání. Fantazii se meze nekladou a z vhodných materiálů (větve ovocných stromů apod.) lze sestavit nádherné ubikace, které imitují prostředí, ve kterém křečci žijí ve volné přírodě.  

Vzhledem k jeho velikosti, zvědavé nátuře a zálibě v hlodání nedoporučujeme chov na volno v bytě.  

Dno klece vystelte vrstvou hoblin, bezprašnou podestýlkou a do misky dejte koupací písek - křečci rádi pečují o svůj kožíšek. Chybět nesmí napáječka s čerstvou vodou a miska na krmivo.

Pro spokojenost a udržení křečka fit je potřeba ubikaci vybavit různými prolézačkami, domečky a tunely.  Oblíbenou zábavou jsou například ruličky od toaletního papíru, které křečíci rádi hlodají. Kolečko v ubikaci nechávejte vždy jen pár hodin denně. 

Krmení 

Křečíci ve svém přirozeném prostředí jedí pomálu, proto jim nadbytečný příjem kalorií může uškodit. Jsou to všežravci, proto občas potřebují také přísun bílkovin. Základním krmivem je tedy speciální krmná směs pro křečky a křečíky, kterou občas doplňte tučným moučným červem. Dále jim můžete jednou za čas dopřát pamlsek či nenadýmavé druhy ovoce či zeleniny, vhodná je například mrkev či kousek jablka.  

Jelikož si křečík potřebuje pravidelně brousit hlodáky, podávejte mu také větvičky vhodných ovocných stromů. Dávejte ale pozor, aby nebyly chemicky ošetřené.  

Nezapomeňte, že křečci si instinktivně ukládají potravu do „spižírny“ na později, což může být zdraví nebezpečné. Kontrolujte proto jeho zásoby a vyhoďte vše, co by mohlo rychle zplesnivět.