Co byste měli o korálovkách vědět 

Ve volné přírodě korálovky můžeme najít převážně v lesích, horách, deštných pralesech nebo pouštích, ale i poblíž vody od Kanady, přes většinu států USA až po severní státy v Jižní Americe. Velmi dobře se jim daří přežívat díky výraznému zbarvení připomínajícímu smrtelně jedovatého výše zmiňovaného korálovce. Většinou jsou totiž zabarvené do červena s výraznými širokými černými a bílými proužky.  Na jejím vzhledu vás zaujmou také velké oči s kulatými zorničkami.  

Tělo korálovky je štíhlé a válcovité s malou hlavou zakončenou téměř do špičky. Dorůstá obvykle do délky 65–130 cm, což z ní činí jednu z nejmenších korálovek. Je aktivní hlavně za soumraku.  

Chov korálovek není příliš náročný, a proto jsou vhodnými mazlíčky i pro začátečníky. Jsou to velmi klidní hadi, kteří na člověka útočí jen zřídkakdy. Pokud se korálovka cítí v ohrožení, dělá rychlé a trhané pohyby, díky nimž se pruhy na jejím těle rychle míhají a odradí tak nepřítele. Také může vyloučit velmi páchnoucí sekret z kloaky.  

Zimování korálovek není nutné, ale doporučujeme ho. Když budete hada zimovat správně a pravidelně, může se dožít až 15 let. Zimujeme zásadně jen zdravá a dospělá zvířata. 

Pro chov doporučujeme pořídit jen jednoho jedince nebo pár. Určitě se vyhněte chovu více samců, neboť mezi nimi může docházet k soubojům. Také není dobré dát dohromady hady různé velikosti – korálovky mají totiž sklony ke kanibalismu a menší jedinec by se mohl stát obětí.  

Někteří chovatelé tvrdí, že korálovka je náladová, ale ke kousnutí dochází poměrně zřídka. Stává se tak však nejčastěji při manipulaci, když dojde k úleku hada nebo v případě že ten, kdo manipuluje s hady, má na rukou pach potravy. Kousnutí nebývá bolestivé, spíše dojde k úleku kousnuté osoby.  

Jak by měla vypadat ubikace 

Korálovky chováme v dobře větraném teráriu o velikosti alespoň 100 x 40 x 40 cm. Jako substrát je vhodná jedlová kůra, bukové odštěpky, rašelina nebo zemina s pískem. Jelikož se tito hadi velmi rádi zahrabávají, nedoporučujeme použití lignocelu, který může po vyschnutí hadovi způsobit dýchací problémy. Taktéž jemný štěrk či písek mohou vašemu mazlíčkovi způsobit zdravotní komplikace. Důležité je terárium pravidelně čistit, měnit podestýlku a odstraňovat trus co nejdříve je to možné. Zamezíte tak zmnožení bakterií a parazitů.

V teráriu nesmí chybět úkryt, ve kterém bude had přes den odpočívat, miska s denně čerstvou vodou, silnější větev jako prolézačka a kámen s hranami, který korálovce usnadní svlékání. Terárium je nutné 2–3 x týdně mírně rosit rozprašovačem, v době svlékání i každý den.  

Na vytápění si vystačíte s obyčejnou žárovkou umístěnou tak, aby se had nemohl popálit. Přímo pod žárovkou může teplota dosahovat až 35 °C, ve zbytku terária udržujte 24–26 °C s nočním poklesem až na 19–22 °C. UVA a UVB zářivky nejsou nutné, ale rozhodně ničemu neuškodí. Zvláště pokud není v teráriu dostatek světla. 

Čím korálovku krmit 

Ve volné přírodě si korálovky rády dopřejí malé savce, ještěry, jiné hady či ptáky, při chovu v teráriu si ale vystačí s méně pestrou stravou (pokud jsou narozené v zajetí). Mláďata krmíme 1–2 holátky za týden, dospělé jedince jednou za 10–14 dní přiměřeně velkými hlodavci – nejčastěji pro krmení využíváme laboratorní myši. Mláďatům můžete podávat také vitaminové suplementy určené pro hady, v dospělosti to ale již není nutné.  

V době zimování hady nekrmíme a nikdy je nerušíme. Důležité také je, aby měli přístup k čerstvé vodě (měňte alespoň ob den) a substrát pod nimi byl stále vlhký. Ke krmení se vracíme až při nastolení obvyklých tepelných podmínek.