Co byste měli vědět o chůvičkách 

Chůvičky dorůstají do velikosti 12 cm a díky jejich hybridnímu původu je u chovatelů najdeme v různých barevných kombinacích. Nejčastěji jsou ale hnědé s bílým bříškem. Pohlaví se u nich dá rozlišit jen těžko a pozná ho snad jen velmi zkušený chovatel podle zpěvu. Samičky totiž obvykle jen švitoří, zatímco samci zpívají celé písně. Zajímavé je, že každý sameček skládá vlastní originální písně.  

Hlas chůviček je příjemný a velmi tichý, stejně tak jejich chování. Jsou to velmi milí, aktivní a sociální ptáci, proto je dobré je chovat v páru. Konflikty u nich neexistují a neustále se k sobě tulí a vše dělají společně. Pokud chováte celou skupinu, je pro ně typické, že se všichni ptáci dělí o jedno hnízdo a starají se o mláďata společně. To může být ale paradoxně pro chov mláďat problém, protože chůvičky mají tendenci natěsnat se všechny do jedné budky, přičemž bohužel může dojít k poničení vajec a usmrcení mláďat. Doporučujeme pořídit velkou a prostornou budku, kde k této mačkanici nedojde.  

Chůvičky můžete chovat také společně s jinými ptáky, ale je třeba mít na paměti, že zcela bezbranné vůči útokům a nechají se utlačovat. Nicméně jsou často jsou viděné v hejnech se zebřičkami nebo rýžovníky. Zde je třeba sledovat, jaké vztahy v hejnu jsou. Samy jsou mírumilovné a nikomu by neublížily. Při správné péči se chůvičky mohou dožít 5–8 let. 

Jak by měla vypadat klec

Chůvičky jsou obecně na chov velmi nenároční ptáci, proto je mohou chovat i úplní začátečníci a chovatelé, kteří nemají na chov příliš mnoho prostoru. Zvládnou pobyt v kleci o velikosti 50 x 40 x 40 cm. Stejně ale jako jinými ptákům, i chůvičkám je nejlépe ve venkovní voliéře s přístřeškem. Jsou také poměrně odolné vůči nízkým teplotám, venku tedy mohou zůstat celoročně. Musí ale mít k dispozici dobře izolovaný, mrazuvzdorný úkryt. Dávejte si pozor, abyste na voliéru nepoužili příliš řídké pletivo – vzhledem k tomu, že jsou chůvičky drobné, mohly by se snadno protáhnout a uletět.  

Do voliéry umístěte také bidýlka či větve, na které se mohou chůvičky usadit, krmítko a misku s vodou. Chůvičky milují koupání, proto je třeba vodu udržovat čistou a ideálně ji párkrát za den vyměnit.  

Krmení 

Ani co se týče krmení, nemají chůvičky nějaké speciální požadavky. Jako základ vám poslouží krmná směs s různými druhy prosa a lesklice. V zimním období je dobré přidat i trošku nigeru. Pokud chcete chůvičky opravdu potěšit, jako pamlsek jim podávejte klasy senegalského prosa – ty opravdu milují. Dále většina chůviček ocení i ovoce a zeleninu, například jablko, hrušku, strouhanou mrkev, okurku či čínské zelí.  

Dalším mimořádně oblíbeným krmivem je pro chůvičky zelené krmivo – nejvíce ocení žabinec, pampelišky a ptačinec. Milují také nezralé obilí a kukuřici. U posledního jmenovaného ale buďte opatrní s množstvím – příliš mnoho může ptáčkům způsobit katary. Pro zdraví chůviček do voliéry či klece umístěte sépiovou kost a grit pro dobré trávení. Minerální látky jim také můžete dodat v Aqua Drinku. V době hnízdění ptáčky krmte také vaječnou míchanicí a zkusit můžete nabídnou i mravenčí kukly. 

Chov mláďat 

Pokud chcete chovat mláďata chůviček, ujistěte se, že jsou vaši ptáčci zdraví, přepeření a dovršili alespoň 10 měsíců věku. Chůvičky většinou rády začnou hnízdit hned, jak jim dáte k dispozici budku nebo mají možnost vytvořit si hnízdo v rostlinstvu ve voliéře. Samičky obvykle snáší 5–7 vajíček během týdne, ze kterých se mláďata postupně vylíhnout za 12–14 dní. Na vejcích sedí obvykle oba rodiče, kteří mláďata krmí na střídačku i po vylíhnutí. Zhruba po 3 týdnech mláďata vylétají z budky, ale jsou stále krmena rodiči. Za další tři týdny jsou již plně samostatná. V tu dobu je dobré mláďata na nějaký čas přemístit do jiné voliéry či klece, protože mají tendence se stále vracet do své rodné budky. Tam jsou ale obvykle ještě další vajíčka a mladší sourozenci, kterým by mohli ublížit.