Země původu: Německo 

Klasifikace FCI 

Skupina 2: Pinčové a knírači, molosové, švýcarští salašničtí psi  

Sekce 2 – Molossoidní psi (horští psi) 

S pracovní zkouškou. 

Výška 

Psi: 63 - 70 cm 
Feny: 58 -  65 cm 

Historie v kostce 

Zmínky o psech hlídající dvůr (tzv. hofewarty či hovewarty; volně přeloženo jako strážci dvora) sahají až do středověku. V té době byl však “hovewartem” označován prakticky každý pes, a to nezávisle na vzhledu, barvě či velikosti. Až počátkem 20. století se vzhled a povaha plemene ustálily do podoby, která odpovídá dnešnímu hovawartovi. S cíleným šlechtěním začal se svým otcem Kurt F. König, který hledal vhodné psy k započetí chovu, a to ve vysokohorských oblastech, kde se právě psi odpovídající jeho vizi nejvíce vyskytovali. Tyto psy křížil například s německými ovčáky nebo leonbergery. Vysoké nároky kladl hlavně na povahu psů, kteří měli být sebevědomí, vyrovnaní, přiměřeným způsobem a samostatně reagovat na různé situace, a přitom nekompromisně chránit svého pána a jeho majetek, bude-li to třeba. I když hovawartům největší slávu “brala“ jiná plemena, jako právě například již zmíněný německý ovčák, tak byli hovawarti hojně využívaní během druhé světové války. Po skončení války bylo plemeno po usilovné práci obnoveno a jeho sláva opět začala stoupat. FCI bylo plemeno uznáno roku 1937 a od roku 1960 se do chovu pouští pouze psi s pracovní zkouškou. Roku 1986 se u nás narodil první vrh hovawartů, konkrétně v chovatelské stanici „Z Páralovy zahrady“  

Povaha 

Vyrovnanost, odvaha a pracovitost. To jsou jedny z hlavních předností tohoto krásného plemene. Nesmíme však zapomínat na to, že jde o molossoidní plemeno, takže se při výcviku budete potýkat s jistou dávkou tvrdohlavosti. Na druhou stranu je hovawart učenlivý, takže zas tolik se při výcviku a výchově nezapotíte. Tito psi mají silný ochranný instinkt a patří mezi výborné a spolehlivé hlídače. Nevadí jim celoroční ubytování venku, pokud jsou však v dostatečném kontaktu s rodinou (přístup do domu, každodenní společné aktivity atd.). Výchova musí být hlavně důsledná a laskavá, bez hrubosti a přílišného nátlaku. Jen tak získáte oddaného a věrného parťáka pro život. Hovawart je všestranné plemeno a má širokou škálu uplatnění. Stejně tak může být i výborným rodinným psem.  

Srst a zbarvení 

Hovawart má delší, mírně zvlněnou a dobře přiléhající srst, která je bohatší na hrudníku, břiše, zadní straně stehen a ocasu. Drobné bílé znaky jsou povolené na hrudi, prstech a špičce ocasu. Mimo línání postačí důkladné kartáčování jednou za jeden až dva týdny. Plemeno se chová ve třech barvách; plavé (zlaté), černotříslové a černé.  

Zdraví 

Hovawart je poměrně zdravé, odolné a vzhledem ke své velikosti dlouhověké plemeno. Není tolik zatížené dědičnými chorobami, je však třeba dávat pozor na onemocnění kloubů, které jsou pro velká plemena charakteristická i když se u tohoto plemeno zas tak často neobjevují.