Země původu: USA 

Klasifikace FCI: Neuznaná plemena 

Výška: 62 – 65 cm 

Historie v kostce 

Ačkoliv “otcem“ plemene je americký veterinář John Swinford, první zmínka o bandogovi je již z roku 1570 v knize „O psech Británie“. Název bandog pochází ze slovního spojení band – dog, což můžeme volně přeložit jako “uvázaný pes“. To odkazuje na psy přes den uvázané a na noc pouštěné na pozemek, aby hlídali. Nyní však zpět k J. Swinfordovi, jehož záměrem bylo vzkřísit původní lehké a pracovní mastify, a tak vyšlechtit hlídací plemeno psa, které bude vhodné i do rodiny s dětmi. Bandog je výsledkem křížení anglického mastifa a amerického pitbulteriéra. Poté se místo anglických mastifů v chovu používali neapolští mastinové. John Swinford však zemřel ve věku 37-mi let a jeho chovatelská práce a veškeré úsilí se pozastavily. Ještě deset let po smrti J. Swinforda se v jeho odkazu snažil pokračovat Martin Liebermann, bohužel však neúspěšně.  Většina dnešních chovatelů postupuje nesjednoceně. O dokončení Swinfordovi práce se však snaží chovatelé z ČR a Slovenska.  

Povaha 

Typický bandog je skvělým, sebejistým hlídačem, ale zároveň spolehlivým rodinným psem. Je oddaný svému pánovi, jeho rodině, a především miluje děti. Bandog je silný a sebevědomý pes, který potřebuje pevné a důsledné (nikoliv hrubé) vedení. Surovost a nespravedlnost od svého pána nesnese. Nehodí se pro začátečníka a psychicky nestabilní lidi. Pokud není dobře veden, má sklony k tvrdohlavosti a rychle se stává nezvladatelným.  

Srst a zbarvení 

Srst bandoga je krátká a přilehlá, na údržbu velmi jednoduchá. Mezi zbarvení tohoto plemene patří zlatá, skořicová, modrá, hnědá, černá a žíhané barvy. Bílá barva nesmí přesahovat 25 % plochy těla. 

Zdraví 

Bandog není geneticky zatížen konkrétním geneticky přenášeným onemocněním. Důležité je však hlídat zdraví kloubů.  

Zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání (v posledním znění) je v České republice kupírování uší zakázáno. Pes na fotografii pochází ze země, kde je kupírování uší povoleno (USA).